Custom Trip 1/2

Nacházíte se: Blog > Custom Trip 1/2
18/04
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2
Custom Trip 1/2

Nápad urazit s pár kamarády na longboardu delší vzdálenost, než jen po cyklostezce kolem města, už v hlavě ležel delší dobu. Inspirací byl jistě Adam Colton a jeho kumpáni, kteří už na svých prknech přejeli nejeden kontinent, naposledy to třeba byla Jižní Amerika. Našim plánem bylo vyzkoušet, co zvládnou nohy za zátěž a kolik se vlastně dá za určitý časový úsek urazit. Vzhledem k tomu, že jsme se nemohli opřít o žádnou zkušenosti, byla to ještě větší touha to zkrátka zkusit a zjistit to.

Po nezdařilém prvním pokusu na podzim, který se ukázal na danou dobu až příliš složitý, jsme nechali věc přes zimu uležet. Když se začalo pomalu oteplovat, nadešel čas si stanovit datum, kdy to uskutečníme. Konec března byl stanoven jako termín Custom Tripu. Poskládat skupinu lidí, kteří nejsou leniví a dokážou se pro věc utrhnout, se nakonec ukázalo až přílis složité, a tak jsme se 26. 3. 2011 ocitli na přechodu Bumbálka v Beskydech jen já a jezdec/dokumentarista v jedné osobě - Kůža. Na tomto místě začínala tzv. Bečvařská Stezka. Respektive kousek pod Bumbálkou, ale my si ten úvodní ranní kopec nechtěli nechat ujít. Stezka vede přes Karolínku, Vsetín až do Valašského Meziříčí, kde byl cíl první etapy. Vzdálenost 50km.

Psát o tom, jak pravá noha střídá levou, asi moc smysl nemá. Více vám řeknou fotografie. Nicméně fakt, že většina prvního úseku vedla z kopce byla pecka. Tou největší ale byl první paprsek slunce, který nám dal najevo, že všechny ty deštivé předpovědi nemusí být pravdivé. Cesty pomalu vyschly a my si užívali koloryt Valašska a lidí, kteří se na nás mračili nebo nás naopak zdravili. Těch druhých bylo kupodivu více.

Cesta i přes hrbolaté úseky byla v pohodě až kousek za Vsetín, kde jsme narazili na pěšinku kolem řeky a přišel první pochod. Naštěstí ani jeden z nich nebyl příliš dlouhý a byl to po hodinách odrážení i docela příjemný relax. Až kousek před Valašským Meziříčím se spustil nepříjemný déšť, kdy začalo pršet, a ti co nemají blatníky, si to řádně užili. Kůža naštěstí vzdal svůj plán jet dnem a nocí až do Přerova (uff!), kde byl cíl naší mise. Zavolali jsme kamarádovi Ptákovi z kapely Punkhart a jeho slečně, zda u nich nenalezneme azyl. Ti nám ho nejen poskytli, ale připravili valašskou kyselici speciálně pro nás. No není to pohostinný kraj? Večeři zakončila návštěva místního salónu za testování "točené speciality". Byl čas jít spát, neděle byla náročná.

text: Milan Brzák

foto: Michal Kůžela

Komentáře

Longboard trips